...ale zrovna mně takový "Slovák" přišel na trombózu, neb mě nevykopl z vyšetření s tím, že se nic neděje, ač jiní chtěli a Ukrajinec mi denně vysvětloval co se mnou budou dělat, tenhle přístup mi totiž taky často chybí...vezmou Tě jako dementní kus masa a konají bez toho, aby Ti cokoli vysvětlili a popsali...

...a jinak k porodu...nevím jaké byli okolnosti, nevím co zamýšleli rodiče, co věděli a zda tam byla včas PA...ale, myslím, že ještě popíráme jednu myšlenku...nechceme o tom mluvit a tvrdíme nahlas i potichu a sobě, že tohle by nikdo z nás nikdy...
myšlenku na to, že na sebe vezmeme tu tíhu, sílu, odpovědnost? Pro někoho možná nezodpovědnost, hrůzu, zločin?- rozhodnutí, zda naše nemocné dítě bude žít, či ne...nemyslím tím drobnosti, co se fakt léčí krásně, ale vážné vady...