Nechci se tě nějak dotknout, ale mít takový přehnaný strach o své blízké trochu zavání psychickou poruchou.
Já a syn jsme byli oběťmi dopravní nehody, dokonce 2 týdny před mým plánovaným termínem druhého porodu.
Člověk se chová naprosto chladně. Vím, že jsem vypnula motor a otočila se na syna, jestli je v pořádku a řekla mu, ať se odepne, že teď opustíme vůz. Vše bylo v pohodě, trauma z toho nemáme.
Jinak já jsem měla problém s řízením, hrozně jsem se bála, ale to už bylo i před tím. V posledním půlroce se mi to povedlo překonat a řídím denně cca 50 km i více.
Partnera mám na cestách denodenně, nepřipouštímsi to vůbec.