Ano, taky mě podobným způsobem chytly hormony. Začaly se kolem mě rodit další miminka a mně to tak nějak zabylo líto, že už nikdy své mít nebudu Nechala jsem tomu čas. Muž můj mimčo už nechce, protože starší dva lumpíci nám dávají hodně zabrat a je to náročné je ukočírovat. Kdybych se zeptala, jestli by si přáli miminko, tak by obě děti s nadšením přitakaly, ale tohle brát v potas nemohu! Vím, že by to bylo krásné a mimi by bylo tuze moc milované, ale já mám po druhém těhotenství zdravotní problémy, teď se začínám zbrchávat, konečně se vyspím. Atd., atd. Postav se k tomu realisticky a zkus si kromě těch krás říct i ty nevýhody. Já se třeba moc na dovolenou těším a u moře. Finančně na tom jsme tak, že občas na ni ušetříme, tak jedeme, když ne, jsme v ČR. Ale mě moře hodně nabíjí a tak bych ráda letos k moři. A takhle jsem přicházela na další a další věci, které mě přinutily nad tím přemýšlet a došla jsem k závěru, že třetí už ne, rozhodně ne teď, když se začínají ty dvě osamostatňovat a já se můžu pořádně nadechnout... Vím, že jsem s tím mořem neuvedla dobrý příklad, ale napadlo mě to jako první a špatná si proto nepřipadám