Počítej že tři děti, to už je někdy docela logistický problém - jedno ve škole, jedno ve školce, do toho mimčo. Nedejbože když jedno onemocní. Můj můž naštěstí může kdykoliv vyzvednout ze školy, ale i tak je to kolikrát dost náročné. Dcera má ted necelé 2 roky, všechno chce dělat s náma, i věcy na které prostě nemá, takže kolikrát prostě nemůžeme s klukama nic hrát, nebo v klidu něco dělat. Takže já jsem s malou, manžel s klukama nebo naopak. Ale taky je to jen načas než začne být alespon jedno samostatné.
A finance poznáme do budoucna ale náročné to bude každopádně.

Ale jak tu už zaznělo několikrát-nelituju ani vteřinu že máme tři. Abych jen nepomlouvala-příchod dcery hodně pomohl sourozeneckému vztahu našich kluků, tak nějak se ty jejich věčné boje a soupeření rozmělnily - v tomto ohledu to byla 100% výhra.