Tak se synek vrátil z výletu naprosto spokojený, první slova byla o pštrosovi, který klapal zobákem a měl kulatou hlavu. Opatrně jsem vyzvídala, co si koupil. Tak prý nic, páč neměl peníze, ale to mu prý nevadilo. A vypadalo to tak, že to nezastírá, prostě to konstatoval jako fakt a nemrzelo ho to vůbec, na tolik ho mám přečtenýho, hned mi pak začal vyprávět o autobusu, jaký měl světla.
Všechny děti si z výletu dovezli plyšáky, které jim koupily učitelky za peníze vydělané na školkovém jarmarku, takže dovezl želvu.

Jsem nakonec ráda, že jsem ho ochudila o nakupovací zážitek, vlastně neochudila, páč to moje "mimino" ani nepochopilo, že by z chybějícího kapesnýho mělo mít trauma.

Ale jsem za tuto diskuzi ráda a všem děkuju za příspěvky. V červnu u nás budou třídní schůzky, tak to tam hodlám nadhodit rovnou před vedoucí učitelkou.