Jeho chování k mým dětem je takové, že byste nepoznali, že to není jejich táta...
A ano, jeho důvody jsou čistě sobecké, to přiznal...prý si chce plnit své sny..
Vím, že se mnou mlátěj hormony, ale najednou mi připadá, že ho vůbec neznám..
Proto mě zajímalo, jestli má někdo podobné zkušenosti, abych měla šanci alespoň nějak to pochopit. Jako je mi jasné, že třetí dítě nebude procházka růžovým sadem, nemáme na zadku miliony, ale "sociální případi" taky nejsme..
Už jsem mu i říkala, jestli si o tom nechce s někým promluvit, kdo je nezaujatý, třeba s kamarádem, ale nechce. Podle mě by mu to hanba nedovolila.
A pokud mám říci svůj názor, tak on dítě nechce, protože nesnáší změny, je z toho "podělanej"