Kdyby k podobné situaci došlo u nás, dovedu si představit, že můj manžel by v nečekané situaci očekávaného třetího potomka měl podobný postoj jako tvůj. Tak trochu předpokládám, že můj muž mě ale zná natolik, že by svůj postoj neprosazoval. Takto (a to ještě prostá těhotenských hormonů) musím říct, že by to pro mě vlastně nebyla ani žádná volba, dítě bych si nechala. Každý máme nastaveny nějaké hranice, které budeme bránit a které nejsme ochotni překročit, pro mě je to potrat. Samozřejmě výjimkou je třeba zdraví - matka, dítě. Můj manžel má možná jiné hranice, ale já ty jeho také nepřekračuji, respektuji.