ja mam stejnou zkusenost zivotni...


nemluvil se mnou vic jak tyden ani slovo , ja jsem teda rekla ze na potrat nejdu,ZE NEMUZU ZABIT DITE .... a jestli to dite nechce budu s detmi zit sama ...
jeho duvody byly ciste sobecke jak popisujes proste mel pocit ze uz si bude s velkymi detmi jen uzivat...

no jak to dopadlo vis, videli jsme se jednou plinkove to ze ted po temer 6 letech od toho rozhodnuti stojime pred rozvodem je vec jina a na delsi povidani , nicmene to dite miluje a jako jedine ho chce do stridave pece neb asi nechce prijit o jeho detstvi nevim...maji se radi , jezdi spolu na kole, venuje se mu

ale VUBEC HO NECHTEL

dala bych mu cas , asi bych nehistercila , snazila se diplomaticky cekat...stejne te tezko veme za vlasy a odtahne na potrat, pokud jsi polosilena tak stejne nemuzes jednat s chladnou hlavou ...
ja jsem s nim nemluvila taky a chodila plakat ke kamosce a ono se to tak nejak zlomilo, zasel si s kamaradem na pivo, prebral si to po chlapsku a pak se tesil