...při čtení skoro všech příspěvků a rad mám pocit, že tu nezaznělo to jediný - nechat manžela chvilku být, ať si to přebere sám o sobě.
Protože pokud žena vyvíjí tlak, automaticky od chlapa vzniká protitlak, každá akce vyvolává reakci. Platí to určitě i tady.
A chlap kolikrát potřebuje ne diskutovat a řešit a něco probírat, ale být chvíli s problémem sám, a řešit a rozhodovat se v sobě vevnitř....
Ustoupila bych s tlakem na řešení stranou, pár dnů to jistě ještě počká a nemluvila bych o tom, jen bych dala lehounce najevo, že potrat by mě moc mrzel...a mě by teda taky mrzel.
Nevím, jak bych se rozhodla já sama - asi bych bez podpory manžela do toho taky nešla, nadruhou stranu vím, že by to ve mně zůstalo nadlouho jako křivda (k manželovi)a pocit selhání, že jsem se měla rozhodnout jinak....
Ale zas pokud jako rodina fungujete dobře, má tě rád a on se hezky stará o "cizí" děti, pak jistě nemůže být špatný a zlý a ten váš vztah jistě za něco stojí, ne že ne..
Dala bych mu oddech a čas. Myslím, že by to mohlo zabrat, aby se eventuelně rozhodl "pro" v klidu a bez tlaku a strachu. Určitě je to elpší cesta než přemlouvání a brečení, většinou to chlapa přivede do defenzívy a vyvolá to v něm určitý odpor.
Hodně štěstí a klidu přeju!