O velkých dětech radši nemluvit...moje jsou pokaždé větší a větší..syn jak byl obřík, tak se narodil a byl jak duha, celej nejdřív modrej, pak zfialověl, zežloutl...no prostě byl jedna velká modřina- jak se tam nevešel. Navíc byl tak oteklý, že ani neměl vidět očička a nikdo mi to nevysvětlil a já pochopitelně v šoku, že snad asi ani nemá oči. Pořád jsme nadním s manžou stáli a zkoumali, jestli je tam vůbec má Také nám nějak opomněli říct o té zlomené klíční kosti..to mi pak řekla až naše pediatrička. To jsem také koukala. Protože do té doby jsem ho polohovala a to se nesmí..musel chudák strašně trpět