Jen jednu jedinou hodinu rodinné výchovy si dodnes ze školy pamatuju. Jak nám učitelka přinesla do třídy živé mimino a nějaká maminka nám ukazovala, jak se o něj stará. Vykoupala ho, přebalila, nakrmila, hrála si s ním, převlékala ho atd... Dneska se mně to zdá úsměvné, ale tehdy jsem byla tak sedmá nebo osmá třída a mám sice mladší sourozence, ale jednoho o málo (takže si ho jako mimino nepamatuju) a jednoho zase o víc, než o povinnou školní docházku. Něco podobného by možné nebylo? Protože vyhledávat na netu, kolik stojí výbavička a co je potřeba je prostě blbost.