Zkuste pěstounskou péči. A pokud se toho nebojíte, třeba i postiženého dítěte. Jedna moje příbuzná toužila po veliké rodině a po druhém dítěti nemohla otěhotnět. Vzali si do péče holčičku, která má dost deformované končetiny. Ve 4 letech nemluvila, jedla jako zvířátko..., bylo jim řečeno, že se mluvit už nenaučí nebo jen něco málo, že je nevzdělavatelná... Teď už je dospělá, má maturitu, hraje na klavír... Mají v péči ještě další děti, např. holčičku, která byla těžce týraná. Je to úžasné, když člověk vidí, jak se v láskyplné rodině ty děti rozvíjí. Někdo na to nemá, to je jasné, ale kdo tohle dokáže, musí mít skutečně dobrý pocit z toho, jak naplnil svůj život