Maleho prijali ve Ct,na chiru,ze jde o streva (mel potize uz driv).Uz tam bylo blbe mladsi,rano po prozvracene noci (ano,syn byl sam,nebyl nikdo...)jsem s ni jela k nasi a prijali ji na infekcni jinam.Treti sla k babi.Pendlovala jsem mezi nima,pak dojela za malym aspon tchyne.Rano treti den uz mi prijali i treti (asi to chytali od sebe,postupne a ja si rvala vlasy z neschopnosti zvladnout to doma,ale fakt neudrzeli ani caj...,).Dve deti v jedne nemocnici,treti jinde.Ja na stridacku s babi prejizdela a manzel se snazil vratit do CR.Syna mi odmitli dat k tem dvema,ze ma mirny prubeh a mozna neco jineho.Nemel.Prevezli mi ho k nam ctvrty den.Vtipna sestra na prijmu na infekcnim:"A vic deti uz doufam nemate..." Tehdy jsem mela pocit,ze jsem na dne sil...