se omlouvám, odklikla jsem to dvakrát..a s tím spaním: já prostě nerada ležím a nerada spím..kolikrát jsem si říkala, že člověk takto ztratí strašně moc života! takže ne že bych musela kojit 10x za noc celý život (začínám poněkud umdlévat)..ale nikdy jsem snad nebyla v posteli déle než do 7.30, ale to jen po nějakých akcích zamlada, teď vstávám max v 7hod..večer tedy moc déle než do 22.30 nevydržím..i třeba u moře, nesnáším ležet, těším se na chození po horách, 20-35km jsou naše trasy..asi zúročuji to prosportované mládí, vezmu prcka do manduky, ostatní buď šlapou nebo je taťka poponáší v nosičce a je to paráda..taky tou mojí náturou asi naštěstí po 6ti dětech ve 40ti letech mám asi jen o 2kg více než v 18ti.., asi tou rychlostí života se mi nestihl objevit ani jeden šedivý vlas,byť jsem tmavohnědá a na třídním scuku po X letech mi moje vrstevnice přijdou jak staré babky..možná i hormony, kojení, rození to tak nějak posouvají(nebo si něco nalhávám a navíc se nestíhám koukat do zrcadla(..no včera v trolejáku jsem jela se 4mi dětmi a tak 16ti letý puberťák říká druhému"hele, ta baba má 4 děcka, to nemůže být vše její, ne?"..tak jsem ho slyšela, usmála se a řekla :"je..a ještě dvě s sebou nemám.."...no, tož si musíme fandit, ne? jedině tak se to dá přežít a předávat dál energii děckám
4x taťka vyzvedává z kroužků:blahopřeju..to u nás jen 1x s námi chodí do plavání, jinak vše já..ale baví mě to a zatím to jde