Máme za sebou zas kolečko po doktorech. Dověděla jsem se zas spoustu novostí, s něčím si nevím rady, jiné věci zapadly do obrazu.
Nicméně právě teď má malý výborné období, jde hodně dopředu, hlavně více a lépe mluví, snad díky tomu i lépe myslí Ty jeho skoky ve vývoji mě dost znejisťují, zvláště ten mezičas, kdy s ním nelze hnout.

Nevím, jak se nám povedlo, nemám žádné známosti, protekci ani peníze , ale dostali jsme se až k primářce dětského rehab. stacionáře a je fakt úžasná, jako odborník i jako člověk. Poslední vyšetření bylo u ní. Kluk za měsíc pět let, byli jsme potřetí s odstupem půlroku, mezitím jedno kolečko rehabilitací.
No kluk je velmi živý, veselý a přehnaně přítulný - doma, ale i k cizím lidem, stačí, aby na něj někdo s úsměvem promluvil a on je schopen mu skočit kolem krku. Je to milé, ale někdy i o strach, naštěstí zatím (ťukťuk) jsme špatnou zkušenost neměli.
Takto se choval i k doktorce. Ačkoliv jsem mu předem vysvětlila, co po něm bude chtít a on mi slíbil, že vše předvede; tam na místě si to "užil".
Takže v zápise hyperaktivita - to má poprvé. Sleduji, že si tu o tom píšete, u nám se víc nerozebíralo.
Soustředila se více na fyzické projevy "typické pro předčasně narozené děti", tzn. chůze po špičkách, hypotonie - v souvislosti s neurolog. nálezem z MR Dandy Walker syndromem. Máme další rehabky.

No a ohledně těch pokroků v hrubé motorice mi vysvětlila, že tyto děti mají "nechuť dotýkat se některých věcí", takto mi přiblížila tu obsesi. Například: nástrojem pěkně jí, dokud je na talíři, tak baští, ale rohlík, chleba, koláček si do ruky nevezme, pokud není na kousky - i ty většinou bere rovnou do pusy, podle něj hrozná sranda (zajímavé že oplatek, čoko ap. mu neva ), neudělá z dlaní misku, aby nabral vodu, vadí mu špína na rukách i venku, písek, bláto. Stejně tak si nehraje s plastelínou a měkkými věcmi, kostky, auta, tvrdé věci mu nevadí, u měkkých má zábrany. Tento obraz jsme samozřejmě daly dohromady včera s doktorkou, dřív mě to nenapadlo, tedy ne tato souvislost.

Máte něco podobného? Vymizí to časem? Tedy že se jednou fakt naučí tu vodu nabrat a ten blbý krajíc se do něj dostane klasickou cestou ruka-pusa-bříško? Jak mu v tom pomoct, když je pro něj všecko legrace a on si myslí, že mě tím "baví", on to dělá PRO mě (alibista už teď?)?
No otázek bych asi našla více, ale už to mám nějak dlouhé.. omlouvám se