aha, sem si ani nevšimla, že něco takovýho ve vlaku je.
s kočárem je to v dopravě vopruz, nebaví mě furt někoho žádat, aby se posunul. (ne pane, nestačí, když se posunete od 5 cm!!!). vždy před vstupem do tramvaje se nadechnu, obrním trpělivostí a pevně žádám a vysvětluju. lidi nejsou jsnovidci a dost často nevědí, co a jak dělat. dítě je lehký, takže vytahnu sama.
škoda, že těch bezbariérovejch prostředků je tak málo. děti se roděj furt, populace stárne...
někdy je teda lepší jet vysokou tramvají, sice to je nepohodlný, ale zas mám šanci, že místo pro kočáry nebude obsazený, což se v centru města často stává. tak musím počkat na vysokou...
jednou mě dokonce z místa pro kočárek řidič slušně vyhodil, ať si počkám na jinou. bylo narváno a venku čekali 3 lidi na vozíku, což jsem nevěděla. radost sem teda neměla, spěchala jsem, ale chápu, že oni se do vysoké nedostanou.

jo a jinak piktogramy nedodržuju, když je všude jinde plno. někdy včetně záchodků.