Já bych byla tedy víc než opatrná pořídit si další dítě sama. Mám partnerku a před pár měsíci se nám narodil náš vytoužený syn. Vychováváme ho spolu s mými dcerami z prvního manželství a přestože jsou všechny tři děti naštěstí zdravé a mimi navíc až nezvykle hodnéje toho občas až nad hlavu i ve dvou. Původní představa byla, že partnerka bude vychovávat prcka sama(já byla ještě vdaná a nechtěla jsem mým dětem "bourat"rodinu) a já budu fungovat jako "blízká-vzdálená pomoc a podpora. No už jsme si na tyhle představy za těch pár měsíců vzpomněly několikrát a vždycky nás z toho mrazilo. V době velmi rizikového těhotenství, kdy jsem jí musela píchat denně injekce(dopředu to nikdo z nás netušil a sama by toho nebyla schopna, musela by docházet na středisko),poté v šestinedělí totéž plus viróza,při které nebyla krom kojení schopná ničeho dalšího. Teď naposledy žlučníkový záchvat trvající dvě noci a den,kdy kvůli kojení nebylo možné podat tišící léky a já musela komplet převzít starost o malého... No nechci tě opravdu strašit, vím co je to chtít dítě a nevidět možné i nemožné komplikace,ale zvážila bych ještě možnost chvilku počkat a zkusit najít partnera pro život a druhého rodiče pro dítě. Pro šťouravé dodávám, že máme k prckovi i bio tatínka, který ovšem bydlí v jiném městě, tudíž zatím dojíždí na občasné návštěvya vzhledem k věku prcka jsme všichni momentálně se stavem věcí spokojeni.