No, já mám zkušenost s celkem necitlivými ženami-lékařkami. Když mě dvě spolužačky dovlekly na gynekologii poté, co jsem bolestí omdlela, vylezla doktorka k sestře, kývla směrem ke mně hlavou a zeptala se sestry: "Co jí je?" "menzes? Já jsem myslela, že ji znásilnili, když řve." Další se mi vysmála při porodu, že 5kg není velký plod a že to lehce zvládnu. To lehce znamenalo rok ježdění s malou na rehabilitaci a ještě můžu být ráda, že se nešprajcla o minutku déle, protože mohla mít i poněkud závažnější poporodní komplikace než parézu ramínka.
V anamnéze máme dost cyst a myomů na to, abych ji tam vzala v 15