Chyby vidím, ale neopravuju, myslím tím na diskuzích. V knížkách, v časopisech a i ve zprávách na internetu mi chyby vadí....

Hodně mi vadí chyby ve špatném užití pádu nebo rodu (Přišel pozdě kvůli rozbitých hodinek. Byly to šikovné děcka.).

Jinak dysgrafie se na netu neprojeví, dyslexie je porucha čtení, takže chápu, že když někdo tu chybu napíše, tak už si ji nedokáže najít, ale takové chyby se budou objevovat spíše ve slovech, kde je potřeba rozlišit měkkou a tvrdou souhlásku, ale ne tam, kde lze uplatnit nějaké pravidlo (takže ve vyjmenovaných slovech by dyslektik chybovat neměl, může mít ale problém se slovy příbuznými, protože všechna se většinou naučit nelze a dyslektik je často nedokáže identifikovat). Pravidla mají problém aplikovat dysortografici.
Důvod, proč dyslektici obecně hůř zvládají gramatiku může souviset spíše s tím, že nemají slova "načtená", "nakoukaná", takže se musí opravdu důsledně soustředit na uplatňování pravidel, zatímco člověk bez této poruchy často napíše slovo správně, aniž ví, proč to tak je....

Všechny tyto poruchy jsou vývojového charakteru, s věkem by se měly při vhodném postupu zmírňovat. Jde o poruchy učení, což znamená, že učení znesnadňují, ale neznemožňují. Jen málokdo má opravdu tak těžkou poruchu, že by se něco naučit nemohl. Jen je potřeba volit vhodnější (někdy kompenzující) metody učení. Bohužel minimálně jedna generace odrostla na tom, že papír s diagnózou znamenal úlevy bez nutnosti kompenzace, takže tito lidé mají smůlu a i v dospělosti mají potíže nejen s pravopisem, ale i s pochopením textu a stavbou vět. Rozhodně si nemyslím, že je to jejich chyba, ale stalo se....

Paradoxně o dost lépe (ale ne s psychikou, jen se znalostmi a dovednostmi) jsou na tom ti starší, kteří byli za "hloupé lemply", protože většinu z nich tento přístup naučil dřít, případně si najít vlastní kompenzace svého handicapu.

Každopádně, bez ohledu na to, co si myslím o možnostech a schopnostech lidí s různými stupni dys- poruch, v diskuzích prostě pravopis neřeším. Sama často odešlu příspěvek, ve kterém chybí písmenka, někdy i přes to, že to po sobě třikrát přečtu....a ne že byc se pak za ty chyby nestyděla, ale opravit je později nelze a příspěvky ve stylu (mělo být mně místo mě, vzpamatoval místo zvpamatoval apod. mi přijdou zbytečné a diskuzi zbytečně rozplizávající....Na druhou stranu, pokud se člověk nechce stát cílem nějakého šťoury, tak co mu zbývá, že?