Jo jenže to jsou úvahy typu spekulací. Vidíš, jedna rodina je ráda i za to postižené dítě. Taky se dle nátlaků moderní medicíny mohlo stát, že by se to dítě nenarodilo a rodina mohla být o dost věcí ochuzená (pocit větší soudržnosti, považování si obyčejných věcí atd.). Na druhé straně je zase rodina, kterou tato zkušenost naopak rozvrátila. Nemůžeš dopředu vědět, jakým přínosem pro rodinu bude postižené dítě a taky JAKÁ míra postižení dítěte bude. Třeba Downi můžou být různí, od lehké retardace až po těžkou. Nevím, asi bych nemohla žít s vědomím, že jsem dala pryč dítě, které mohlo udělat ZŠ, vyučit se a žít soběstačný život. Zahráváme si a ani nevíme pořádne s čím. Jasně, že cílem moderní medicíny je eliminovat geneticky či jinak vadné plody, otázkou je, zda je to fakt správné. Měla by být pořád možnost volby a ta volba by neměla být nijak sankcionovaná /typem Skramuščina přesvědčení = porodíš vědomě postižení dítě = starej se o něj do smrti).