teď to po sobě čtu a zní to divně - ale já jsem u třetího dítěte najednou "prozřela" a dneska už nechápu, jak jsem mohla řešit savost a nechávat dobrovolně dítě ve špinavý plínce (bez ohledu na to, zda jde o látkovou či papírovou - prostě špinavá má jít po vykonání potřeby pryč a být nahrazena čistou).

Neber to nijak útočně - je to jenom jiný pohled na čistotu miminek, ve kterém nejde o co největší savost, ale o to, aby si dítě netahalo použitý záchod na svém těle.

Já tak přebaluju i s papírovou plínkou, i když na mě koukají všude jak na blázna (Dyť to nemá ještě nasáklý, co blbneš? Proč jí přebluješ, to ještě vydrží, ne? atd...). Vnitřně je pro mě nepřijatelný nechat ji v načuraný plíně, když já vím, že se tam vyčurala (a ona ta papírová začne po vyčurání smrdět, takže tam ani nemusím kontrolovat - látkovou kontroluju bokem a na dceři jsem to poznala "na očích" a už mám v krvi tak nějak i ty její intervaly).