Tak ono třeba u nás se o počet dětí v souvislosti dys zajímají na schůzkách sami rodiče a, samozřejmě, zejména ti, co jejich děti nějaké to dys mají Protože přechodem na druhý stupeň, sloučením dvou tříd do jedné a zároveň ukončením speciálních hodin pro ty děti situace není nejrůžovější, že. Na prvním stupni měly svoje hodiny angličtiny (učily se to samé, co ostatní, ale s jiným přístupem) a měly i část svých hodin češtiny (některé hodiny probíhaly se třídou, některé se speciální pedagožkou, samozřejmě dané napevno rozvrhem, nikoli momentální náladou vyučujících). Samozřejmě, že už na konci loňského roku rodiče dys dětí (a nejen oni) bojovali za menší třídy, ale neuspěli jsme