Pro mě to je taky důležitá informace.
Při informaci o tom, že ve třídě mají dvacet dětí a dva s poruchou učení si řeknu není problém.
Při třiceti dětech a třetině dětí s poruchou už problém cítím, ta učitelka taky, jinak by o tom nemluvila, a chtěla bych, aby se ten hendikep trochu systematicky kompenzoval. Proto to pokládám za důležité, ne kvůli lynčování dys.

Mám druhačku a zatím školkáče, takže o jejich vzdělávání a prostředí se zajímám více, jsou malí. A věřím tomu, že základní škola dokáže v dětech dost rozvinout a dost udupat. Preferovala bych rozvíjení, v věku mých dětí je to primárně můj zájem, škola tu motivaci vždycky nemá.