Tak znovu. Jsem matkou dvou synů. St. syn je právě ten, kterému paní učitelka doporučila víceleté gymnázium, protože potřeboval jiný přístup. Nudil se už od druhé třídy. Nyní studuje třetím (začíná třetí) rokem práva v Brně. Ml. syn má ADHD s hyperaktivitou a je právě v sedmé třídě. Jeho problém je soustředění. Jeho IQ je nadprůměrné. S výukou nezdržuje. V některých předmětech AJ, Dějepis se na ZŠ vyloženě nudí. V jiných Čj (nebaví ho), Zeměpis (bojí se učitele) mu to zas až tak nejde a nedává pozor. Výchovné problémy také nemáme, až na případ šikany od vzorných spolužáků minulý rok, kterou jsme snad úspěšně s třídní učitelkou a školní psycholožkou utly. Dokonce tak úspěšně, že ti agresoři fakt dali pokoj - psycholožka jim okamžitě formou hry a různých přednášek problém podala tak, že to opravdu ustalo. Šikana byla z důvodu, že můj syn je nejmenší, má malou nohu, má malé ruce a hlavně nepere se (to jsme mu radili, ať jim dá do držky a bude mít pokoj). Bohužel oba kluci byli vychovaní v tom, že problém násilím řeší jen dementi a prát se neumí ani jeden (ten starší je fakt vazoun).
Já to vidím opravdu z obou stran a můžu říct, že některé názory mě tu rozpalují do běla.