Chodím do práce na 8hodin jako každý, vařím každý den teplou večeři, starám se normálně asi jako každá druhá o svoji rodinu. Ano prostě zopakujeme učivo, ano stojí to můj čas, protože někdy je to opravdu na nervy, když mu slabší den a nesoustředí se. S manželem a st. synem máme rozdělené předměty a prostě po chvílích (s ADHD nejde sednout za třeba hodinu se šrotit, aby měl potom pokoj). Syn naštěstí si už zvykl, že v deníčku má vše napsáno - tak úkoly, hlášené písemky apod. máme zaznamenané. Prostě s jeho povahou a různými problémy, které se k ADHD vážou opravdu by nám asi někde jinde zapadl. Nebo by to udělalo víc škody než užitku. Je to náročný, ale je to můj syn a já jsem ochotna mu pomoct aspoň v tom učivu, už tak to bude mít v životě těžký. Mě to za to stojí, když donese jedničku podtrženou a září.