ariselo, to je jasné, myslím, že je to v podstatě diskuse ne: je to pro nás potřeba, ale je to potřeba pro dítě matky, která má pocit, že to není třeba? Aspoň já tohle řeším, řeším to v sobě, říkám si, jsem špatná matka když lámu svůj názor nebo názor rehabky? Asi v obou případech blbá matka, já už fakt nevím a naší rehabky se bojím, protože ona, ač je vidět, že má profesi v malíku, působí jak učitelka dějaku z gymplu, čekám, kdy vytasí řemen... Jednou jsem volala, že jsme vyši ven a jdeme k ní,a le je bouřka, kolem nás blesky a že se bojím s děckama jít a ona na mě přísně, co já vám jako na to mám říct, tak jsme klusali já staženou... ale taky nevím, jako Carlin, jak se zdrhá ona není vyloženě zlá, nechci se jí dotknout, myslím, že něco uvnitř ty děti miluje, ale já z ní mám strach