Šešule a Fatale, ale ano, já věřím, že většina rodičů (snad) to instinktivně dělá víceméně dobře a hledají únosný kompromis.
A věřím, že podobné knihy, jak citujete, to naopak hrotí a nabízejí řešení, která nejsou pro každého proveditelná.
Ale já bych ta doporučení četla jako návod, jakým směrem uvažovat, a každý si to jistě prosije vlastním kritickým úsudkem tak, aby to v praxi vyhovovalo jeho podmínkám.
Ono v Americe, jak známo, je ledacos podáváno hodně polopaticky, ale asi úplně stačí vzít si z toho stěžejní myšlenku, která je v tomto případě nejspíš taková, že se vyplatí podívat se na některé věci očima dítěte a místo silou a represí ho usměrńovat třeba nabízením alternativ.