Mě Lemanovy knihy celkem nadchly, skoro bych řekla, že by měly patřit do povinné četby, zvlášť jeho "kázeň, kterou učí život". Na to mnozí rodiče v současnosti dost zapomínají.
Původně jsem učitelka, k psychologii dětí mám hodně blízko a on vysvětluje a objasňuje opravdu stručně, jasně, srozumitelně a má to hlavu a patu.
Nic se nedá brát jako dogma nebo striktnost, každý člověk je jiný, každý rodič zná své dítě nejlíp a škatulkování je hloupost, ale pohled zvenčí je někdy dost dobrý. Ale dalo mi to opravdu hodně - dokonce jsem si říkala, že mu snad napíšu a za jeho knihy poděkuju. A to nejen za ty o dětech