No, když to můžeš psát, tak to s tebou docela ještě jde - já sbírala odvahu to přečíst . Ale jak někdo psal o tom léčení - zase tolik pavouků se tady nevyskytuje, takže by to z mého hlediska bylo neefektivní. Zajímavé je, že dlouhá léta trávím celý červenec v táboře na louce se stany s podsadou, tam mi ty mrchy nevaděj - tedy ne že bych je brala do ruky, ale toleruju je. Vaděj mi jen DOMA. Jsem jako xantipa - musím vidět mrtvoly, ale nedokážu je nijak zabít - možná, že bych dokázala zavřít oči a postříkat sprejem. Ale je to se mnou lepší, když uteče, už se z toho nehroutím a nečekám, že manžel ho bude někde hledat. Jako dítě jsem se bála i stránky v encyklopedii, kdy pavouci byli, tu jsem přeskakovala.