Když v rodině zemře dítě na leukemii, a když se tutéž diagnózu dozvíte o tři roky později u druhého dítěte.., Toto mi dnes přišlo od kamarádky, jejíž známé se článek týká.
Musí to být strašná situace a peklo, a když se přidají veškeré "drobnosti" okolo, jako rozbité auto, kouřící řidič sanitky apod....
--------------------------------------
Článek píše Jablonecký deník:

Liberec - Když v rodině zemře malé dítě na leukemii, je to tragédie. Když se tu samou diagnózu dozvíte o tři roky později u druhého dítěte, nedá se to slovy popsat. Ale musí se to žít.

S maminkou Martinou Musilovou jsme se mohli sejít jedině ve čtvrtek. Každou neděli večer totiž odjíždí se svým nejmladším synkem, teprve dvouletým Štěpánkem do motolské nemocnice na chemoterapii a pokud vše dobře probíhá, vrací se ve středu večer.
.
.
.
.
.
Peklo v sanitce
„Nejhorší je ale převoz do nemocnice. Teď se nám rozbilo auto, na opravu zatím nemáme a tak pro nás jezdí motolská sanitka. Cestou ovšem nabírá i další pacienty: paní s chřipkou, pána s podezřením na mononukleózu a přitom veze dítě, kterému léčba potlačila veškerou imunitu a mělo by být v podstatě ve sterilním prostředí. Absolutní vrchol ale byl, když posledně řidič v autě kouřil," líčí maminka.

„Ráno vyjíždíme v pět, někdy strávíme v autě i tři hodiny, než se svezou všichni pacienti směřující k vyšetření. Když řidič nestíhá jedem s majákem, i stošedesát! Pokaždé mám strašný strach. Ještě horší je to snad ale při zpáteční cestě. Malému je po chemoterapii špatně, potřebuje zastavit, ale řidič spěchá, nemůže se opozdit," líčí maminka další útrapy, jako by nestačila sama nemoc. „Snad se auto podaří časem opravit," zadoufá. „Ale z čeho, to nevím," odpoví si.
---------------------------------
Takových nešťastných a potřebných jsou stovky, ale kdyby někoho napadlo pomoci právě těmto lidem...

http://jablonecky.denik.cz/z-regionu/matous-ceka-na-tasku-stepanek-na-nadeji-20120727.html?t=Matou%C5%A1+%C4%8Dek%C3%A1+na+ta%C5%A1ku%2C+%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nek+na+nad%C4%9Bji