Povím Vám svou zkušenost. Mám syna, bylo mu přesně po jeho 4 letých narozeninách, kdy začal rozvazovat kromě toho, že říkal tata a mama občas i auto, to snad bylo vše. Bylo mu 4,5 začal mluvit slovesa, já aktivní ho přihlásila na logopedii, kde nám řekla, že je autistický, a že dnes je to samý autista. Jakmile poznala, že umí písmenka a barvy a názvy všech aut, tak to byl zase aspík - aspergerův syndrom, nehledě na to, že tam měla před ním zrcadlo a on se jím rozptyloval, nezlobil, ale koukal do zrcadla před sebou, nikoliv na ní, proto asi usuzovala, že je postižený. Doporučila nám neurologii, na ni jsem nepřistoupila, protože byl jako dítě hodně často hospitalizován a měl strach z doktorů. Měli jsme zároveň po campilobakterii juni - tj. z kuřat zánět střev kdy v 8 měcíci dostal febrilní křeč z horečky a upadl do bezvědomí, tudíž jsme ještě bojovali se zadržováním stolice. Když jsme se z toho dostali, tak zase dostal střevní virózu ze školky a zase dieta, zácpa, zase doma s matkou a opět rozmazlování, obskakování, co tři měsíce ve školce (obyčejné, tady jiná není) nějaká srajda. Jako zabíravá matka jsem se téměř každý den ve školce ptala, jak se daří mému synovi, jak se zapojuje, jestli poslouchá a nezlobí, jestli mluví. Na to paní učitelka mi odpověděla, že když bude chtít aby zaštěkal, tak zaštěká. Tak jsem si poplakala, manžel mi nadal, že se ptám, koupila jsem si logopecické knížky 2 x a na internetu také najdete a vytisknete si. Syn byl takový, že mi opakoval slova,která jsem vyslovila, třebaž jim nerozuměl, ale poslušně opakoval, naučili jsme se L, R, a Ř jsme museli opakovat řepa víc jak 500 x né denně ale cvičit dokola pořád a nevzdávat se je to pouze obrazně ten počet. V 5 letech jsem na něj začala tlačit, v oblékání, ponožky, kalhoty aby byl samostatný a nezdržoval. Nakonec jsme dávali odklad do ZŠ z důvodu toho, že sice uměl mluvit, znal písmena, barvy, básničku, ale když něčemu nerozumněl nějaké souvislosti, tak se rozbrečel. Já osobně mluvím dosti rychle. Ty písmenka znal z toho, že když nemluvil, měli jsme doma takový malý laptop pro děti - mluví na ně, když zrovna u nich nejsme, je to moderní vymoženost a kluky láká. Dá se na něm počítat, mačkat písmena a ono to opakuje. Doporučuji, posunete tak diagnózu z autisty na aspergerův syndrom. Jestli Vám mohu poradit, jak píšete, že se Vaše dítě vzteká,zaměřte se na svou důslednost. Lepší, než řvát, plesknout. Nenechat nikdy dojít do té fáze, kdy je dítě v tranzu. Když ho plesknete, ono se lekne a zamyslí se co se děje. Vše je o neposlušnosti, paličatosti - svéhlavosti, a hlavně lenosti. Radši ze sebe dítě nechá udělat hlupáčka, než aby se začalo snažit posilovat vůli. Jediná dobrá věc z logopedie je . Být jako rodič důsledný, naučit dítě dodržovat pravidla hry, naučit režimu dne a poslouchat. Jinak se nedá s ním pracovat. Děti zkouší až do krajnosti, poplačte si radši pod peřinou a makejte s ním a donuťte ho i když nechce. Každý denv určitou hodinu pracovat a prodlužujte ten čas. Tak tak jsme to všechno dohnali. Asi jimnesecvakne, že sice slyší, ale nechápe, nebo nechce. Přeji pevné nervy. Tím, že dítě straníte kolektivu normální školky, tím se chráníte hlavně vy, aby jste nemusela poslouchat negativní věci na něj, a tím trpět. Není matky,kterouby to nebolelo, ale samo nejde snad nic, musíte makat, sklopit hlavu, poznat pravé přátelé kteří za rohem Vaše dítě nepomlouvají a opravdu s vámi tyto problémy prožívají. Držte se všechny. Celý život se budeme o ně strachovat.