Elííí, to není, že bych měla hlídání, mám kulový.
Ale vysvětlila jsem muži, že až porodím, bude mít tři týdny dovolenou, popř. v kombinaci s OČR. To víš, že říkal, že to nejde a že se mu nechtělo a že když potom došlo na věc, moc se divil, že nejen, že se nestarám, co by rád pojedl, ale dokonce - ó hrůzo - ležím v posteli a žádám stravu a nápoje. Dokonce musel i pouštět pračku a odpadky vynášet... neslýchané. Ale zvykl si a mělo to moc dobrý efekt. Jednak výchovný, ale hlavně doopravdy přilnul k dítěti a navykl si, že je normální, že se o něj stará.
Tentokrát nehodlám v ústavu ložírovat vůbec, pokud už tam budu muset jít. Mám za třikrát splněno. Blbé je, že s batoletem doma by to chtělo spíš ještě jedny ruce a zřejmě nebudou, ale zase máme hodné velké děti, nějak si poradíme.
Udělala jsem chybu, že jsem si nechala vzít -a bezdůvodně- šestinedělí, dvakrát. Pokaždé se mi to vrátilo i s úroky a těch pár dní prima pocitu, jak "nikoho vůbec nepotřebuju", za to nestojí ani náhodou.
JO, a v práci byl první, kdo měl po porodu delší volno než pět dní, ale po něm se to zavedlo. Klidně se můžu považovat za průkopnici.