Nízké sebehodnocení, pocit, že pořád musím někomu něco dokazovat, neschopnost se vzepřít a tudíž ani 100% osamostanit... Mohla bych pokračovat do nekonečna. Dětství hodnotím jako na houpačce ale spíše smutné. Hodně špatného se mi neustále vybavuje. Noční hádky rodičů, i prarodičů, kdy děda pil, úmrtí strýce a z toho následné zhroucení a hospitalizace babičky, bití otce, když jsem se neučila tak jak on chtěl... Shodou okolností rozvod rodičů dopadl celkem v klidu, až na to že jsem pak otce viděla již jenom jednou a to u soudu o alimenty... Vždycky jsem si říkala, že mé děti tohle zažívat nebudou a přesto když se učím s mou starší dcerou, některé vzorce chování jsem od otce chytla