Monty,

ale to přece není tou prací jako takovou, to je celkovým přístupem!

To by totiž znamenalo, že překážkou partnerského vztahu je automaticky jakákoli práce, která není od-do a vyžaduje cestování, a přesto i takoví lidi často partnera mívají.

Samozřejmě že jsou debilové, kteří partnerce netolerují téměř nic, ale o takového by sis asi neopřela ani kolo už z té podstaty.

Psaní "svých věcí" je svým způsobem luxus, který si člověk může dovolit až teprve když zaplatí složenky a postará se o ty, které k sobě připoutal (myšleno děti, partner se o sebe dokáže postarat sám, ale vztah někdy přece jen nějaké to společné trávení času vyžaduje).

Teď třeba můžeš psát své věci téměř po libosti, když Ti do toho nikdo nekecá, je to tedy tak, že plodně tvoříš, nebo je to spíš výmluva (a to nereju, to důvěrně znám, pocit, že bych "dělala něco svého", jen kdybych na to měla čas - a pak najednou ten čas mám, ale nepřichází inspirace nebo je mi líno).

Den fakt není nafukovací a nedaří-li se do něho narvat vždycky všechno, co by člověk chtěl - práci pro peníze, péči o dítě, postarání se třeba jen o základní jídlo a čistotu, koníčky, práci pro radost - není to přece ničí vina, jen si člověk, pokud toho chce stihnout hodně, musí stanovit priority.

Jo a neznám nikoho, pro koho by bylo vaření a uklízení smyslem života, o tom to fakt není.