No tak já jsem na ruce levá jak šavle. A uvědomila jsem si jak mne baví tvořit až díky dcerce. Jako někdy není poznat, že jsem to vyráběla já a ne to 4leté dítě - ale ten pocit pro mne je moc fajn. Jinak Montessori má vztah k přírodě, práci taky - ale zcela jinak než Waldorf nepopiratelně. A je zcela logické, bez ohledu na princip, že rodič "chaotik" hůře bude směřovat dítě k úklidu, když sám tím vzorem není. A pak, každé dítě má svůj rádius a učí se s věcmi zacházet prostě jinak dlouhou dobu - ale prostě dle mého částečně je to dáno přesně tím, co máme nastaveno. Někdy ne a pak také hůře můžeme nastavit ta pravidla ( myslím, že dcera je povahou hodně po mně oproti manželovi a tak je pro mne i snažší najít na věci klíč a žít tak ve větší harmonii ).