Zažila jsem dneska šokující příhodu. S přítelem jsme si užívali společného povídání a potom jsme se přesunuli do obývacího pokoje, že si uděláme pohodlí a něco pustíme. Nebylo jednoznačné, že nutně dojde k sexu. Přítel připravoval CD, já jsem shodila džíny a hupsla do postýlky (takové širší jednolůžko) a stalo se mi, že s ukrutným prasknuním vyjely 2 lamely z roštu. Přítel se smál asi hodinu, já chvílemi taky (spíš tomu jeho smíchu), nic už nebylo a mi teď vrtá hlavou, proč mu to připadalo tak legrační.
Jsme spolu rok, ale nebydlíme společně, je nám okolo 35 let, já nejsem žádné pápěří, mám 80 kg.
Vlastně se mi to trošku dotklo nebo je mi to líto.
Není on necitlivý cynik?