Taky znám pár lidí, co byli v dětství bezvýhradně milováni a přijímáni, ale v dospělosti už ne, nebo jen zčásti... A většinou se to rovněž podepsalo na jejich mezilidských vztazích... Pak stále hledali útočiště ve své původní rodině, jenže ta rodina je samozřejmě po mnoha letech někde úplně jinde (stáří, nemoci atd), takže vznikaly problémy... Aneb zralý člověk již prostě nemůže vyžadovat po svých starých rodičích bezvýhradní podporu, když by jim ji měl už spíše poskytovat sám