tak my byly s dcerou v PPP už v prvním pololetí první třídy, situace byla neúnosná a paní učitelka se tvářila, že jí vůbec nevadí, že dcera neumí číst(uměla celé strany ve slabikáři zpaměti, jako to slyšela ve škole,tudíž "četla" plynně), však prý se to časem naučí. No oni už před vánoci nesměli slabikovat a pro dceru byly problém nejen slabiky(natož celá slova),ale i hlásky . V PPP nás nejdříve nechtěli objednat, že je prý brzy, volala jsem tam několikrát týdně až mne jednou(asi už ze zoufalství) přepojili na Mgr.Valouchovou(Praha 8), která tam vede nápravy čtení a ta mne konečně vyslechla a objednala nás. Vyzkoušela ji(bylo to v lednu první třídy)a prý zapomeňte, že do teď chodila do školy, začínáme od začátku. Byla mile překvapená, že je teprve prvňák, prý jí tam posílají děti ze druhé či dokonce třetí třídy a ona jim musí říkat tu stejnou větu, ze které já byla na mrtvice v lednu první třídy! Bohužel naše pí.uč.nebyla ochotna s PPP spolupracovat(tvrdila, že dys jsou výmysl a nedostatek drilu, no my se učily celé první pololetí první třídy každé odpoledne v souhrnu,po kratších úsecích,kdy udržela pozornost,tak dvě hodiny,asi to bylo málo), v pololetí jsme změnily školu a nová pí.uč. akceptovala spolupráci bez problémů, dcera dostala slabikář pro zvláštní školu, jela v něm i ve škole, třikrát týdně jsme docházely do PPP k pí.Mgr.V. na nápravy, doma jely podle jejích instrukcí. Celé to trvalo několik let, počet náprav se postupně zmenšoval a čtení se zlepšovalo, až asi po pěti letech mi paní magistra přiznala, že si zpočátku myslela, že dcera vůbec číst nebude, že ta dys byla natolik silná, že to prostě nepřeperou. Ona je ale moje beruška velký bojovník s touhou být nejlepší ze všech a to jí pomohlo "to" přeprat. Dneska je to slečna ve druhém ročníku SŠ a takových posledních pět let vášnivá čtenářka, která čte i za chůze a za týden přelouskne několik knížek. Držím palečky ať je vše O.K. a problémy odezní samy, popřípadě ať narazíte na někoho podobně skvělého, jako my.