Dobrý den všem. Jdu se s vámi poradit. Nejdříve nastíním situaci:

Synovec od 9 let nedostává od rodičů k narozeninám a vánocům většinou dárky, ale peníze. V 9ti letech mu taky bylo založeno konto, na které v té době chodilo 400 Kč kapesného. Má ho jen pro svou potřebu. Peníze na svačiny, telef.kredit, kino… dostává zvlášť. Z kapesného nekupuje žádné dárky, to za něho obstarává máma. Kdykoliv si synovec vymyslí nějakou drahou věc, je mu přislíbena s tím, že si na ni půlku musí našetřit. Takže má ve svých 11 letech chytrý telefon, notebook, PSP, playstation, DVD přehrávač.apod. Teď šetří na tablet. Prý je to tak dobré pro jeho výchovu, protože se učí s penězi šetřit.

Můj syn už odmalička vyráběl všem k narozeninám, svátkům dárky. Jak začal dostávat v 1.třídě kapesné, začal drobné dárky kupovat. Když přestal vloni věřit na ježíška, začal kupovat i dárky k vánocům. Sám si kupuje se zbytku peněz pamlsky na školním plavání, trénincích hokeje… Kredit na mobil mu kupujeme, svačiny má domácí.Na drahé dárky si nešetří, ty dostává k vánocům, narozeninám.

Podle švagrové jsem hyena. Syn (9 let) v době, kdy synovec dostával 400Kč kapesného měsíčně, dostává 100 Kč. Také kupuje dárky. Jsem prý hrozná, ze syna vyroste muž, co neudrží korunu. Já zase tvrdím, že ze synovce může vyrůst egocentrik, který bude zvyklý uspokojovat jen své potřeby. Že se nenaučí, že je třeba se občas o úspory podělit, udělat blízkému člověku dárkem radost atd.

A teď otázka:
Který přístup je podle vás správnější? Vážně jsem tak hrozná, že syn kupuje dárky?