Dcera je srpnová, do školy šla v čerstvých 6 letech, neměla jsem pochyb že to zvládne, fyzicky statná, rozumově standard, sociálně se hodně zlepšila ten předškolní rok, navíc ve školce z holčiček nezůstávala žádná s odkladem. Jako bonus dostali skvělou učitelku, ve třídě bylo 25 dětí a z dcery se stala zažraná prvňačka. Navíc první a druhé třídy mají v této škole svůj pavilon zvlášť, takže je to jakoby malinkatá samostatná škola o 4 třídách a tak ani ten skok do "velkého světa" nebyl tak drsný, naopak.
Kamarádčin syn červencový do školy nešel, je hodně drobný (to je tedy stále), kamarádi taky měli odklad a navíc jí neseděla učitelka pro prvňáčky ten rok (šli na jinou školu). Odkladu nelituje, prostě pro jejího syna to tak vyšlo lépe.
A jak tu někdo psal o té pomalosti, tak jiné kamarádky dcera v první třídě (též čerstvě šestiletá) byla hoodně pomalá (pečlivka, chtěla mít všechno "vymazlené"), ale věkem se to nelepší, takže to je spíš povaha než že by byla nevyzrálá (paní učitelka sama přiznává, že je složité ji motivovat k rychlejšímu výkonu).

A jestli chceš ještě jinou zkušenost, tak teď jsme v Číně, děti jsou v mezinárodní škole. V srpnu sedmiletá dcera tu chodí do 2. třídy (náročný je pro ni samozřejmě jazyk a teda taky matika, to je podle našich měřítek 3 třída), a v květnu čtyřletý synek chodí do školky, ovšem je to ve stejné budově jako ta škola, prostě přízemí je školka a první patro je první stupeň, a předškoláci, druhé patro druhý stupeň. Skola i školka je od 9 ráno do půl čtvrté odpoledne, všichni tam jsou takhle dlouho. Jezdí tam školním autobusem, takže jsem moc ráda, že synek má starší sestru která na něj aspoň dohlídne aby se přezul, musí už být hodně samostatná a myslet trochu i za něj (takže jsem moc ráda, že odklad neměla a vloni do české první třídy chodila, neumím si představit jaký "náraz" by ji tady čekal). No a ta školka je teda docela drsná, čtyřletí mají za úkol se naučit písmena a číslice a pidizáklady čtení a počítání, příští rok už budou v předškolní třídě, tj. pětiletí a budou se učit číst a sčítat a odčítat do 10, v první třídě jsou šestiletí a to pak najedou na psaní a počty do 100. Takžě nějaká "crcání" s dětmi ve smyslu v takřka 8 letech se poprvé učit písmena a číslice je pro ně zde nemyslitelné. Synka to teda moc nebaví, jako zvládá se to naučit ale je přeci jen čtyřleťák a i dle mého by si měl víc hrát, nebo aspoň tvořit (na můj vkus toho tu dělají málo, max. vybarvujou pracovní listy, ale nějaké tvoření z hlíny, modelíny nebo z přírodnin, lepení vystřihování, navlékání, vyrábění, pobyt venku, volná hra a tak.... to je v menšině proti tomu učení).
Takže to máš pro inspiraci jak to mají děti v cizině.