Jenže pocit bezpečí se s určitou mírou citlivě dávkovaného stresu nevylučuje. Nemám tím na mysli, že se zmažu do bezvědomí aby si mé dítě zažilo stres. Spíš jak se ubránit té hyprprotektivitě. Já jsem její odpůrce odjakživa a začínám zjištovat, že s tím budu mít nejspíš sama problém. Možná je to mým věkem, její nedonošeností, ale jsem dost úzkostná a představa, že ji budu muset dát za půl roku jejímu otci, který je s ní sporadicky přes noc mě děsí už ted a nevím jak to zvládnu, v hlavě mi jdou hororové scénaře co s ní kdo udělá a já tam nebudu a zradím ji atp.