Děláte někdo s dítětem úkoly z programu Hypo?
Ještě nejsme ani v půlce, ale uvažuju o tom, že toho necháme. Je mi jasný, že pro paní logopedku (která nám program pro syna doporučila) a pro paní učitelku ze školky (která nám dává nakopírované úkoly) budu vypadat jako líná matka, který se nechce věnovat čas plnění úkolů.. Proto bych taky chtěla znát názor někoho jiného, kdo program dělal nebo dělá a postřehy, jak moc to pomohlo a v čem.

Syn chodí na logopedii, dost hlásek už se naučil, ještě pořád nemá zautomatizované sykavky a nejde mu R,Ř. Strašně nerad se předvádí a má strach z neúspěchu, takže v poradně v klidu neposedí a nesoustředí se. Prostě má strach, že něco udělá nebo řekne špatně, a tak buď radši mlčí nebo odpoví zbrkle, atp.
Dle paní logopedky je nesoustředěný, neklidný, původně nám doporučovala odklad.
Nejsem z těch, co by si vlastní děti idealizovali, ale fakt si myslím, že pro odklad není důvod. Syn je narozený na podzim a do začátku dalšího školního roku má ještě čas vylepšit mluvení. V jiných oblastech mi nepřijde nijak podprůměrný.
Řekla jsem si ale, že tím programem nemůžeme nic zkazit, spíš získat, a tak ho zkusíme.
Máme za sebou první čtyři týdny a připadá mi, že tím spíš ztrácíme čas. Vidím, co mu nejde, spíš bych se zaměřila na oblasti, co mu nejdou než procvičovat něco, co nepotřebuje.
- Syn moc nekreslí, ani nevybarvuje, takže kresby nic moc a přetahuje. Tam si myslím, že by bylo co procvičovat.
- Nejdou mu cvičení na krátkodobou paměť. Když si má zapamatovat nějaké jméno a na konci cvičení ho říct, nikdy si nevzpomene. Tady by to chtělo trénovat. Básničky si ale zapamatuje rychle.
- Zbytek věcí z úkolů zvládá v pohodě, počítá nadprůměrně, chápe odčítání i násobení, orientaci v prostoru má bezproblémovou a soustředění taky. Hlásky na začátku slov určí jistě, na konci slov mu nejdou jen samohlásky.

Zkusila jsem mluvit s paní učitelkou a ta mi řekla, že se program musí dojet celý, všechny úkoly. Mně osobně přijde škoda trávit čas malováním puntíků tak, aby jich bylo vpravo víc a vlevo méně, když je to pro něj lehké. Radši bych se zaměřila na procvičení té krátkodobé paměti. Vynechat ale některá cvičení prý nejde.
Co myslíte, nechat toho a zaměřit se jen na problémové věci, nebo pokračovat?

Jak to probíhalo (probíhá) u vašich dětí? Bylo to k něčemu? Zdály se vám úkoly lehké nebo těžké?