kamaradka porodila sve prvni v 31 /druhe o rok pozdeji/, jejimu manzelovi bylo tehdy 51....manzelovi je ted 76 let, sily ma porad k obdivovani /i na tech bezkach da memu manzelovi zabrat/, a doufam, ze tu jeste hodne dlouho bude. Ale nikdy nezapomenu na jeho pozmanky....chtel bych se dozit, az budou deti koncit zakladku...chtel bych se dozit, az odmaturujou, chtel bych se dozit vnoucat.....jine deti nez tyhle nema a moc je miluje. Chtel deti vychovat a pomahat dokud to jde. Zatim mu stesti preje, ale nedovedu si predstavit, jak by deti trpely, kdyby o tatu prisly uz na te zakladce.
Ja sama mam druhe dite skoro v 43. Manzel je o dva roky mladsi. Podobnou otazku jsme resili taky /mala je chtene dite, ne nahodne pocate/ a rozhodlo az to, ze nam tu malou vlastne i schvalila ta starsi s tim, ze kdyby neco, tak se o malou postara. Starsi dcera je o 20 let starsi nez segra...je to tezke rozhodovani a je to jen na vas...ja osobne bych do toho nesla /pokud by bylo manzelovi jako tomu tvemu/. Strasne bych trpela a dite urcite taky, kdyby o milujiciho tatu prislo.