Meto, tohle mi přijde jako totální hloupost Můj táta byl ve svých 10 letech úplný sirotek -holt jeho táta se ho pořizoval před 50. narozeninami. Rodina v té době neměla nejmenší finanční problémy, cestovali všude po světě... přesto se stalo, že nejdříve zeměl tatínek a hned po něm mladičká maminka (tragicky). Táta se se sestrou protloukali životem šíleně Táta ani nechtěl vzpomínat na to, jak se jim žilo - jak je vychovával stařičký dědeček, který už je nezvládal, a tak je řezal jako žito, jeho sestra ve snaze založit si co nejdříve rodinu a dovychovat mého tátu vletěla po hlavě do manželství, které se jí sesypalo jako domeček z karet, ale zůstaly jí z něj dva kluci... ani jeden neměli vzdělání, takže se v tom plácali strašně dlouho. Myslím, že pokud si dítě sáhne až na dno a třeba skončí "na ulici", tak starým rodičům za život moc vděčné nebude -aspoň teda mně by to bylo úplně jedno kdybych tu nikdy nebyla! Zakladatelce poradit neumím ani nevím, jak jí máme v tomhle radit - neznáme ji, neznáme jejího muže, nevíme, jak zvládají výchovu teď... - já sama ještě 40 let taky nemám - řekněme, že jsem na tom podobně jako zakladatelka a přijde mi, že bych ještě další dítě fyzicky(pominu-li si řízlou dělohu do "t" apod.) i psychicky dala (ale problémy jsem měla už před pěti lety při císaři - byl výrazně horší než první, který byl mezi mými 20-30 lety, ale že by bylo vychované jinak než moje první dvě děti to by bylo. Ad zmínka Libíka o tom, že tohle 3. dítě je nejhodnější - jen jestli to není třeba i o tom, že člověk s tím, jak stárne posunuje hranice toho, co netoleroval u prvního dítěte a co u třetího toleruje, protože už nemá na to, to řešit a více méně to dítě vychovává jako vnouče. Aspoň takhle to říkává maminka jedné mé kamarádky, která kvůli zdraví (těhotenství jí vyléčilo zhoubný nádor dělohy) měla poslední dítě až těsně před 40.
Zakladatelce přeji ať to rozhodne správně pro ně všechny