V případě zakladatelky má už její partner dvě malé děti ve věku řekněme pokročilém, takže třetí mi nepřijde jako takovej rozdíl a tak jako tak budou muset v budoucnosti leccos řešit.
Já osobně jsem fakt ráda, že stihnu obě děti do třicítky, už teď na sobě cítím, že to není to, co bejvávalo, a lepší to nebude. A - to teď nemyslím na zakladatelku, spíš tak obecně - dost mě zaráží ten postoj, že mladej je každej, kdo se tak naprogramuje, a příklady, jak jsou staří výkonnější, než mladí, případně že i mladí umírají a odcházejí. Jako všechno to může být pravda, a znám dost případů, co to potvrzují. Ale sázet na to, že se to poštěstí zrovna mně, mi přijde jako dost hazardérství.