Já to chápu, jen jsem si chtěla potvrdit svou myšlenku, že v naší společnosti je potrat přijatelnější než adopce. Je to smutný, ale je to fakt.
Ovšem chápu to, sama bych to nejspíš taky nedokázala. Kéž se nikdy před takové dilema nedostanu.
Přeji ti hodně sil.
Ono není ani tak důležité, jak by se kdo zachoval, rozhodnutí je to tvoje a tvé rodiny.
když tu za sebe napíšu, že bych si to dítě nechala, je to k ničemu, protože já nejsem ty a nežiju tvůj život. Navíc nejsem ve stejné situaci a manžel je o nějaký pátek mladší než tvůj.
Znám ale pár otců mnohem staších, než je tvůj muž.
Známá má děti 6 a 3, partnerovi je něco málo přes 60. Moc jí toho nepomůže, pomáhala jí hodně maminka, ale ta je na tom teď zdravotně hodně špatně. Takže holka se stará o 2 malé děti, lítá z práce do školky a domů a tam má nakrku nemocnou maminku...