... a to mimo jiné právě proto, že v mé rodině je více lidí s lékařským povoláním, mám(e)k tomu blízko. A právě tehdy člověk vidí, jak je to různé - "staří" lidé bez jakékohokoliv neduhu, mladí x těžkými chronickými nemocemi, ale i naopak, a celá škála "mezi". Člověk vidí, že věk není zdaleka tak rozhodující jako třeba způsob života, výživa, psychická pohoda a hromada dalších faktorů. Připadá mi, že blud je spíš mezi laiky, že "stáří = nemoc"...

Co dítěte se starším tátou týče, tam bych určité obavy měla také... Hlavně také jak ten chlap to zvládne nejen fyzicky (tam na tom mnoho mladých taky není bůhvíjak), ale zejména taky psychicky - zda mu nebude vadit když si někdo pomyslí že je dědeček atd. Zajímalo by mě, co on sám na to říká?

Ale zda potrat či ne, je stejně nakonec rozhodnutí ženy, která s "výsledkem" tak či onak musí žít.