Oslíku, jestli Tě to uklidní, jsem v podobné situaci. Mám perfektní dceru, které je 22let a studuje vysokou školu. Mě je 41 roků a manželovi, kterého miluji a on mne (snad ) v únoru bude 55let. Snažili jsme se o mimi, ale nešlo to. Když jsem otěhotněla, mimi jsem nedonosila. Nyní jsem se rozhodla, že udělám změnu ve svém životě a jako první jsem dala výpověď v práci, kde pracuji 18 let. Naplánovala si, jak si najdu klientelu a budu pracovat doma, budeme s manželem cestovat po krásách naší vlasti a bum ho, jsem těhotná asi 8tt. A co teď? Jednou jsem byla na umělém přerušení a do dnešního dne jsem si to neodpustila. Honí se mi hlavou myšlenky asi jako Tobě, zvládneme to věkově? Co když dítko bude též dlouho studovat jako dcera? Uživíme ho v důchodu? Rodičům je 75 let, nemohu počítat s jejich pomocí při hlídání, zvládnu to? A tak dále... Ale můj gynekolog mi řekl: Když se vám podařilo těhotenství, pak je vidět, že vše funguje a jste v pořádku a zvládnete to. Tak vše nechávám osudu...