Mně se potvrdilo, že každé dítě je jiné a není až taková zásluha matky, kdy ho to naučí. Dcera ve 2 letech nočník nic moc, ve 2 a čtvrt jsem jí nechala doma bez plen, 3 dny se počůrávala a pak si začala pomalu říkat a chodit na nočník. Zhruba do 2 týdnů byla bez plen a ve 2 a půl i na noc.
U syna jsem skoro propadala zoufalství, že je snad nějak "neschopný" pochopit základní věc. Od 2 let jsem ho nechala bez plen s tím, že to snad taky "pochopí". Jo, během měsíce byl schopný tak 2x za den se vyčůrat do nočníku, jinak to bylo všechno do kalhot, na koberci, na podlaze, všude...Pak to ale stagnovalo a trvalo zhruba 9 měsíců, než pochopil úplně a ze dne na den se přestal počůrávat. Měla jsem dny, kdy jsem doslova zuřila, ve vaně neustále počůrané věci. Za měsíc mu budou 3 roky, ale stejně se mi tak 1x denně stane, že se počůrá - buď ho starší sestra lechtá a dělá s ním legraci, nebo si jde sám na záchod a vyčůrá se holt nahoru...Nočník jsme museli úplně zrušit, tam čůral zkrátka ven, i když jsem mu pindíka držela dolů. Na záchodě s prkýnkem ho musím posadit a "srovnat", nožičky držet u sebe, jinak je to všude. POkud si dojde bez našeho vědomí sám, je počůraný záchod, podlaha i jeho oblečení. Jinak i přes naše "nehody" je na noc bez plen už pár měsíců a nikdy se mi v posteli nepočůral.