Ale nebuď zklamaná, když o víkendu dcera nenadnese nějaké řešení. I tohle potřebuje čas, i ona si to musí všechno důkladně promyslet. Ale tady v tomto případě dle mého je důležité, že bude vědět, že jsi tady, že to chceš řešit, že jí chceš pomoci a že se na Tebe může obrátit a že nic z toho není banalita, nad kterou se mává rukou a že si o tom můžete mluvit tak často, jak bude potřebovat. Nediktuj, ale nabízej možná řešení, ale výběr nech na ní. To ji uklidní a myslím, že se pak brzy stane něco, co ji dovede ke správnému řešení. Protože ať to bude cokoli, musí to vyjít z ní a jejího přesvědčení.
Je to moc těžký pro ni, ale i pro Tebe, znám to, byla jsem zoufalá a chtěla pomoci synovi teď hned, protože jsem viděla, že se trápí. A já nechtěla, aby se trápil. Já sama to tehdy nezvládala a neuměla mít ten správný nadhled, pomoc zvenčí jsem potřebovala a vyhledala - pro syna i pro sebe.